Důvodem pro provedení kastrace jsou veškeré patologické stavy na vaječnících a děloze a jejich prevence, zastavení pohlavní aktivity, prevence nádorů mléčné žlázy, cukrovky, opakovaných falešných březostí (pseudogravidit), možných komplikací při porodu a také některé hormonálně podmíněné choroby:
Onemocnění štítné žlázy
Cushingův syndrom
Kromě pozitivního vlivu na zdraví feny s sebou kastrace může přinést i určité komplikace. K nim patří hypoestrogenismus, močová inkontinence (neschopnost zadržet moč), obezita a samozřejmě rizika vyplývající z narkózy.
Pozitivní zdravotní aspekty kastrace fen
Negativní zdravotní aspekty kastrace fen
1. Rizika spojená s narkózou
Kastrace feny je chirurgický zákrok vyžadující celkovou anestezii. Ta s sebou může nést určitá rizika, jejichž míra závisí na celkovém zdravotnímu stavu, na předoperační přípravě, na druhu použité anestezie a na kvalitě monitoringu pacienta během operace. Je logické, že narkóza u mladé zdravé feny bude bezpečnější, než u starého zvířete s pokročilou pyometrou. Vždy je vhodné provést předoperační vyšetření: To zahrnuje minimálně hematologickou a biochemickou analýzu krve, případně i RTG hrudníku a EKG. U zvířat ve špatném zdravotním stavu je před vlastní operací nezbytná stabilizace (infúzemi, příp. dalšími léky, včetně podání antibiotik). Vlastní volba anestetik významně ovlivňuje míru možných komplikací. Preferuje se inhalační anestezie (nejlépe směs kyslíku, rajského plynu a isofluranu, resp. sevofluranu). Narozdíl od nitrosvalových injekcí ji lze dobře regulovat a představuje podstatně menší rizika. Inhalační anestezie se dá nahradit celkovou nitrožilní anestezií (např. propofolem) za podmínky dostatečného přísunu medicinálního kyslíku k pacientovi.
Stejně důležitý jako výběr anestetika je i monitoring pacienta při narkóze. Vitální funkce se sledují jednak klinicky, a také pomocí elektronických přístrojů, jakými jsou pulzní oxymetr, elektrokardioskop, analyzátor dýchacích plynů, kapnometr/kapnograf, analyzátor acidobazické rovnováhy a krevních plynů atd. Využití těchto moderních prostředků (inhalační anestezie vedená isofluranem s kvalitním monitoringem) pak umožňuje bez komplikací, anebo s jejich časným a úspěšným řešením, přežít narkózu i pacientům v kritickém stavu, např. s prasklou dělohou při pyometře.
2. Močová inkontinence, hypoestrogenismus
Výskyt močové inkontinence u kastrovaných fen je dáván do souvislosti s poklesem produkce estrogenů. Incidence je vyšší u starších fen větších plemen a u obézních jedinců. Projevy mohou mít různou intenzitu od nočního pomočování několikrát do roka až po neschopnost zadržet moč, která pak spontánně odkapává prakticky permanentně.
Medikamentózní terapie se dříve omezovala jen na podávání estrogenů. Daleko bezpečnější a účinnější se dnes jeví efedrin nebo fenylpropanolamin. Zřídka se používá chirurgická léčba či injekce teflonu do okolí močového svěrače pod kontrolou endoskopu.
Hypoestrogenismus je vzácné onemocnění projevující se ztrátou srsti v okolí zevních genitálií a řitního otvoru s přechodem na boky a břicho. U dlouhosrstých fen pozorujeme absenci pesíků, takže postižená místa vyvolávají dojem štěněcí srsti.
3. Obezita
Vykastrovaná fena má podstatně nižší spotřebu energie, a proto nezměněné dávky krmiva po kastraci vedou k ukládání přebytečné energie ve formě tuku. Řešením je snížení energetické hodnoty nabízeného krmiva, ovšem s dostatečným množstvím a vhodným poměrem ostatních složek. Tomuto účelu nejlépe vyhovují kvalitní komerční krmiva typu "light" anebo speciální veterinární diety.
Zdroj: Zdravotní aspekty kastrace fen
Žádné komentáře:
Okomentovat